Vše o ženách

Komedie pro tři ženy v pěti polohách

Přítelkyně, sekretářky, sestry, babičky a předškolačky…

Skutečné kamarádky anebo sokyně v lásce? Kolegyně anebo drsné konkurentky? Milující dcery anebo vzájemně se nenávidící sestry? Stařenky nad hrobem anebo věčné mladice? Nevinná děťátka anebo lehce přemoudřelé kopie svých rodičů?

Herečky (zleva): Jitka Bednářová, Klárka Havránková a Šárka Nekudová. Muž v pozadí… Po čem každá z žen touží? Brání jim někdo dosáhnout štěstí? Mají něco společného, anebo je každá úplně jiná? Existuje přátelství bez manipulace? To jsou ústřední otázky naší hry, v níž se rozdíly mezi štěstím a neštěstím či láskou a nenávistí zdají být jasné pouze na první pohled.

Miro Gavran napsal hru, která je skvělou příležitostí pro naše tři herečky. Každá z nich zvládá rovnou pět rolí, a přitom ne ledajakých! Můžete se proto těšit jak na rozdováděné komediální žvanění, tak si užít procítěně zahranou tragiku osudových životních okamžiků, anebo se můžete nechat (s)vést civilně ztvárněnou všedností pracovního dne. Věříme, že budete neustále a mile překvapováni.

Osoby a obsazení
Lada, Greta, Nena, Mima, Karolína – Jitka Bednářová
Anita, Doubravka, Marie, Biba, Anežka – Šárka Nekudová
Stela, Olga, Jasna, Dáda, Luisa – Klára Havránková j.h.

Režie
Jan Gottwald

Spolupráce
Jiří Nezhyba j.h.

Překlad
Vlatka Souček-Kapetanović a Jiří Vobecký

Premiéra
1. listopadu 2008, G–Studio Brno

Délka
90 minut (bez přestávky), do 12 let nevhodné

O autorovi
Miro Gavran patří mezi vůbec nejvýraznější chorvatské autory své generace (narozen 1961). Jeho literární práce byly přeloženy do více než třiceti jazyků, jeho prózy vyšly v osmi knihách. Miro Gavran vystudoval Divadelní, filmovou a televizní akademii v Záhřebu. Po zakončení studia se dal na spisovatelskou dráhu, působil také jako dramaturg Divadla ITD v Záhřebu, později jako jeho šéf. V současné době jsou uváděny na 15 scénách doma i v zahraničí. Celkem 5000 repríz jeho her doposud shlédlo více než milión diváků.

Miro Gavran je pravým divadelním praktikem, který při psaní her vždy myslí na jejich scénické uvedení. Vyhýbá se módním směrům a snaží se co nejjasněji a nejsugestivněji vyprávět příběh v duchu Aristotelových pravidel. Své myšlenky a pocity vyjadřuje moderním způsobem a živým jazykem.

Dramatický debut Miro Gavrana se datuje do roku 1983, kdy mu záhřebské divadlo Gavella uvedlo hru Kreontova Antigona. Od té doby napsal 27 divadelních her, které byly mimo Chorvatska hrány jak v Evropě (např. v Maďarsku, Polsku, Bulharsku, Slovensku, Ukrajině, Nizozemí a České republice) tak v USA, kde se stal vůbec prvním chorvatským autorem, který byl hrán v divadelním centru Eugena O´Neila. Kromě her pro dospělé píše i pohádky pro děti, hry pro rozhlas a filmové scénáře. Získal 15 divadelních a literárních ocenění, mezi něž patří např. cena Středoevropského literárního fondu „Nejlepší spisovatel roku 1999“. Jeho román Zapomenutý syn byl zařazen na čestnou listinu v roce 2002 ve Švýcarsku. V češtině vyšla v roce 2002 sbírka tří her (Čechov řekl Tolstému sbohem, Noc bohů, Pacient doktora Freuda) a v roce 2007 román Judita.